Kovoobrábění

Použité kovoobráběcí stroje pro průmyslové využití

Rejstřík:

1. Zpracování kovových obrobků prostřednictvím kovoobrábění
2. Od měděných pil po centra pro zpracování plechu
3. Kde a pro jaký účel slouží stroje v kovoobrábění?
4. Kdo jsou výrobci kovoobráběcích strojů?

Zpracování kovových obrobků prostřednictvím kovoobrábění

Kovoobrábění zahrnuje všechny výrobní procesy, používané pro výrobu specifických geometrických předmětů z kovu. Mezi tyto procesy patří: proces tváření, který kovu poprvé propůjčuje tvar; tvarování, které mění tvar kovového obrobku; procesy oddělování a spojování, které umožňují přeměnit jeden velký kus v množství menších anebo spojit množství jednotlivých kusů dohromady; proces nanášení, při kterém se kovový obrobek potáhne silně adhezivní vrstvou; a také procesy, které mění samotné charakteristiky materiálu, jako je kalení a popouštění. Pro všechny tyto různé výrobní procesy obrábění kovů jsou vyžadovány speciální stroje. Naproti tomu, i jeden stroj může provést několik různých procesů, a to zejména v případě tvarování nebo oddělování. Použité kovoobráběcí stroje je proto velmi rozsáhlou kategorií, která nabízí mnoho zajímavých zařízení.

Od měděných pil po centra pro zpracování plechu

Z historického hlediska se dá říci, že zpracování kovů ohlásilo konec doby kamenné. Tento přechod nicméně nebyl tak náhlý a docházelo k němu v různých oblastech odlišně. Například klasifikace doby bronzové a doby železné není použitelná pro oblast severní Skandinávie.

• Zahrnuje všechny výrobní procesy, prováděné na kovových obrobcích
• Zahrnuje tváření, tvarování, oddělování a spojování, nanášení a procesy změny charakteristik obrobku

Kvalita Široká nabídka Přizpůsobení na míru V Egyptě došlo ke zpracování kovu již o několik století dříve, než ve střední Evropě. Základní procesy zde byly použity jako doplněk k hoblování, řezání, vrtání, soustružení, pájení a svařování kovů.

Zastřešující podobností v historickém vývoji zpracování kovů je, že nejdříve docházelo ke zpracování měkkých kovů jako doplňku k mědi, cínu, olovu a zejména zlatu a stříbru. První odolnější nástroje byly později vyvinuty a vyráběny z tužší bronzové slitiny mědi a cínu. Během raného a středního období doby bronzové se tvarování kovu provádělo výlučně pomocí odlitků. V pozdější fázi obrábění kovů se další rozvoj technologie kování shodoval s dodatečným zpracováním železa. To bylo zpracováváno v duté formě do polotovaru a následně kováno. Toto rozdělení výrobního procesu na tváření a tvarování má v obrábění kovů dodnes důležitý význam.

Většina strojů pro obrábění kovu se používá k tvarování, oddělování a spojování obrobků. To se odráží také v příslušných normách. Ve výrobních procesech definovaných DIN 8580 jsou procesy tvarování, oddělování a spojování členěny do dodatečných norem.Pro moderní obrábění kovů jsou typické automatizačními procesy. Plně automatické kovoobráběcí stroje pro tvarování, oddělování a spojování vyvažují výhody výlisků, vyráběných při lisování: krátký čas na zpracování počínaje surovinou až po hotový výrobek a poměrně velkou volnost při lisování. Automatické procesy zkracují potřebný čas, a to především díky snížení prostojů. CNC-stroje mohou zpracovat další obrobek prostřednictvím off-line programu. Obráběcí centrum zkracuje čas potřebný pro přepínání nástrojů. Ukládací jednotka obrobků ve vozíku umožňuje paralelní přepínání obrobků během zpracování. Flexibilní systémy pro zpracování a automatické systémy dopravy zajišťují plynulý výrobní tok od surového materiálu až po hotový výrobek.

Kde a pro jaký účel slouží stroje v kovoobrábění?

Kovoobrábění se vyznačuje poměrně volnou tvárností obrobku, která je ovlivněna mnoha různými materiálovými vlastnostmi. Sem spadá tvrdost, houževnatost, teplotní a chemická odolnost, dosažitelná homogenita a také záměrná nehomogenita hotových kovových dílů. Některé tyto vlastnosti mají kovy i plasty společné, obecně se však liší, zejména co se týče úrovně pevnosti. Kovovýroba se uplatňuje ve všech oblastech průmyslové výroby a řemesel.

Kovoobráběcí stroje se od sebe liší co do stupně specializace. Jednoúčelové stroje, jako jsou frézky pro řezání ozubení, frézky pro výrobu klikových hřídelí, nebo stroje na drážky hlavic šroubů, jsou vždy konstruovány, aby provedly jeden konkrétní úkol. Jednoúčelové stroje mohou provést pouze jeden konkrétní proces, nebo mohou působit jako podpora pro další procesy. Soustruhy a frézky lze například použít i pro vrtání. Dalšími příklady jednoúčelových strojů jsou stolní vrtačky, honovací stroje pro povrchovou úpravu, nůžky na stříhání plechů a jiných polotovarů, stroje pro řezání plamenem, nebo lakovací stroje. Výraz "zpracování" naznačuje, že obráběcí stroj je konstruován tak, aby byl schopen provést několik výrobních procesů, což je případ obráběcích center. Nesmíme zapomenout na CNC kovoobráběcí stroje, tedy počítačem řízené kovoobráběcí stroje, které dokáží výrazně zrychlit a zefektivnit výrobní proces.

Kdo jsou výrobci kovoobráběcích strojů?

Široké spektrum obráběcích operací odráží velké množství výrobců, specializovaných na výrobu strojů pro zpracování kovů. Dostupný sortiment použitých kovoobráběcích strojů zahrnuje výrobky firem AFOTEK, ABA, AGIE CHARMILLES, BAYER, BECHET, BECHLER, BLOHM/ELB, BOEHRINGER, CINCINNATI, COLCHESTER, COLLET & ENGELHARD, COMEZ/LAGAN, CRESTA, DECKEL, DIGEP. EWM, GASPARINI, GEHRING, GIDDINGS + LEWIS, GILDEMEISTER, HAEUSLER, HECKERT, HELLER, HEMBRUG, HURCO, HÖFLER, IGM, KAPP, KASTO, KIEHNE, KORRADI, LINDE, LVD, MAAG, MAGDEBURG, MAHO, MILLUTENSIL, MUNTHE, MÖSSNER, ONA, PFAUTER, PRAEWEMA, PSR, SCHAEFER, SCHARMANN, SCHIESS, SCHLICK, SCHWABE, SERRMAC, SIERRA, SIP, STAM, TRANEMO, TRUMPF, UNION, UNISIGN, USF, VDF, Voest Alpine, WEINBRENNER, WMW, WOLFF a ZOPF.